Біблейская архетэкстуальнасць у паэзіі Ф. Гёльдэрліна
Ключавыя словы:
Фрыдрых Гёльдэрлін, Біблія, «восевы» архетэкст, біблейская архетэкстуальнасць, канцэпцыя ўсеадзінства, хрысціянская і яўрэйская містыка, філасофскі гімн, ампліфікацыя, паратаксіс, свабодныя рытмы, нямецкая паэзія XVIII ст.Анатацыя
Даследуецца праблема біблейскай архетэкстуальнасці ў паэзіі вялікага нямецкага паэта-наватара Фрыдрыха Гёльдэрліна (1770–1843), чыя творчасць разглядаецца як вынік плённага сінтэзу антычнай (перадусім элінскай), біблейскай і ўласна нямецкай традыцый. Паказана, што на сталым этапе творчасці рэлевантнай з’яўляецца элінская «статыка формы», а на познім – біблейская «дынаміка сілы» (С. С. Аверынцаў). Сцвярджаецца, што асабліва на познім этапе творчага шляху нямецкага паэта Біблія выконвае ролю «восевага» архетэксту – сэнсаўтваральнага і тэкстаспараджальнага тэксту. Пры гэтым найбольш значныя для Гёльдэрліна прароцкія і апакаліптычныя сачыненні, евангельскія тэксты, а з лірычных кніг Бібліі – Псалтыр. Акрамя таго, для нямецкага паэта надзвычай важнай з’яўляецца містычная канцэпцыя ўсеадзінства, якая вызначае галоўныя сэнсы і коды яго мастацкага свету і звязана з хрысціянскай і яўрэйскай містыкай. Для Гёльдэрліна таксама надзвычай значныя канцэпцыі Любові як сілы, што звязвае і пераўтварае свет і чалавека, і канцэпцыя паэта як рэтранслятара Боскага Слова і пасрэдніка паміж светам зямным і нябесным. Прызначэнне паэта – падобнае прароцкаму. Ён нясе людзям Боскае Слова, Боскі Закон і з дапамогай паэтычнага дару канстытуіруе зямное быццё, пераўтвараючы мінучае ў вечнае. Біблейская архетэкстуальнасць пакінула адбітак таксама на паэтычным сінтаксісе (імкненне да лаканічнасці і ампліфікацыя, жорсткае счапленне слоў без прыназоўнікаў, вялікая колькасць генітыўных азначэнняў, перавага паратаксісу над гіпатаксісам) і ў цэлым на мове позніх філасофскіх гімнаў Гёльдэрліна, напісаных свабоднымі рытмамі.
Бібліяграфічныя спасылкі
- Hellingrath N von. Hölderlin-Vermächtnis. Eingeleitet und herausgegeben von L. von Pigenot. München: Bruckmann; 1936. 188 S.
- Kohler M, Herausgeber. Internationale Hölderlin-Bibliographie: 1804–1983. Stuttgart: Hölderlin-Archiv der Württembergischen Landesbibliothek Stuttgart; 1985. XVI, 766 S.
- Sohnle WP, Schütz M, Herausgeber. Internationale Hölderlin-Bibliographie online: ab Zugangsjahr 1984 [Internet]. Stuttgart: Hölderlin-Archiv der Württembergischen Landesbibliothek Stuttgart; 2001–2019 [cited 2020 April 23]. Available from: http://www.statistik-bw.de/Hoelderlin/.
- Wackwitz S. Friedrich Hölderlin. Stuttgart: J. B. Metzler; 1996. 205 S.
- Fioretos A, editor. The Solid Letter: Readings of Friedrich Hölderlin. Stanford: Stanford University; 1999. 536 p.
- Wilhelm M. Friedrich Hölderlin: Eine Biographie. Hamburg: Severus; 2013. 485 S.
- Castellari M. Hölderlin und das Theather: Production – Rezeption – Transformation. Berlin: W. de Gruyter; 2018. 598 S.
- Strohschneider M. Neue Religion in Friedrich Hölderlins späten Lyrik. Berlin: W. de Gruyter; 2018. 440 S.
- Heidegger M. Erläuterungen zu Hölderlins Dichtung (1936–1968). Frankfurt am Main: V. Klostermann; 2012. 208 S.
- Heidegger M. Raz’yasneniya k poezii Hölderlin’a [Elucidations of Hölderlin’s poetry]. Notkin G, translator. Saint Petersburg: Akademicheskiy proekt; 2003. 320 p. Russian.
- Gosetti-Ferencei JA. Heidegger, Hölderlin, and the Subject of Poetic Language. New York: Fordham University; 2004. 336 p.
- Kleinberg-Levin DM. Gestures of Ethical Life: Reading Hölderlin’s Question of Measure After Heidegger. Stanford: Stanford University; 2005. xlvi, 488 p.
- Luchte J. Mortal Thought: Hölderlin and Philosophy. New York & London: Bloomsbury; 2016. 216 S.
- Hölderlin F. Smert’ Empedokla [The death of Empedocles]. Golosovker JaE, Lunacharskiy AV, editors. Moscow: Academia; 1931. 135 p. Russian.
- Golosovker JaE. [Poetics and aesthetics of Hölderlin]. Vestnik istorii mirovoi kul’tury. 1961;6:163–176. Russian.
- Berkovskiy NJa. [Friedrich Hölderlin]. Voprosy literatury. 1962;1:13–164. Russian.
- Berkovskiy NJa. [Hölderlin]. In: Balashov NI, Purishev BI, Turayev SV, editors. Istoriya nemetskoi literatury. Tom 3 [History of German Literature. Volume 3]. Moscow: Publishing House of the Academy of Sciences of the USSR; 1966. p. 48–79. Russian.
- Berkovskiy NJa. Romantizm v Germanii [Romanticism in Germany]. Leningrad: Khudozhestvennaya literatura; 1973. 568 p. Russian.
- Deych AI. [The fate of Friedrich Hölderlin]. In: Deych AI. Sud’by poetov: Hölderlin. Kleist. Heine [The fate of poets: Hölderlin. Kleist. Heine]. Moscow: Khudozhestvennaya literatura; 1968. p. 13–80. Russian.
- Hölderlin F. Sochineniya [Works]. Deych A, Ratgauz G, editors. Moscow: Khudozhestvennaya literatura; 1969. 543 p. Russian.
- Ratgauz GI. [Comments]. In: Hölderlin F. Sochineniya [Works]. Moscow: Khudozhestvennaya literatura; 1969. p. 516–538. Russian.
- Piryan ZM. O nekotorykh osobennostyakh sintaksisa liriki Hölderlin’a (amplifikatsiya predlozheniya, inversiya, enjambement) [On some features of the syntax of Hölderlin’s lyrics (amplification of sentences, inversion, enjambement)] [dissertation]. Leningrad: Leningrad State University; 1975. 186 p. Russian.
- Sinilo G. Die späte Hymne Hölderlins und ihre Rezeption in der DDR-Lyrik. In: Breitung H, Herausgeber. Das Wort: Germanistisches Jahrbuch 1991. Berlin: Deutscher Akademischer Austauschdienst; 1991. S. 249–254.
- Sinilo GV. [Hölderlin and Pindar]. Vestnik Belorusskogo gosudarstvennogo universitete. Seriya 4. Filologiya. Zhurnalistika. Pedagogika. 1990;1:6–20. Russian.
- Karelskiy AV. Drama nemetskogo romantizma [Drama of German romanticism]. Moscow: Medium; 1992. 335 p. Russian.
- Vol’skiy AL. [Friedrich Hölderlin: Poetry as Hermeneutics]. Izvestiya Rossiyskogo gosudarstvennogo pedagogicheskigo universiteta imeni A. I. Gertsena. 2008;72:144–155. Russian.
- Fokin SL, editor. Friedrich Hölderlin i ideya Evropy [Friedrich Hölderlin and the idea of Europe]. Saint Petersburg: Philosophical Society of Plato; 2017. 432 p. Russian.
- Guardini R. Hölderlin. Kartina mira i bogovdokhnovlennost’ [Hölderlin. Worldview and piety]. Pertsev AV, Purgin SP, translators. Saint Petersburg: Nauka; 2015. 490 p. Russian.
- Zhuk AD. [The problem of the genre in F. Hölderlin’s «Hymne an die Unsterblichkeit»]. In: Gugnin AA, editor. Problemy istorii literatury. Vypusk 18 [Problems of the history of literature. Issue 18]. Novopolotsk: Polotsk State University; 2004. p. 60–72. Russian.
- Heidegger M. [Hölderlin and the essence of poetry. Interview in the magazine «Express»]. Logos. 1991;1:3–64. Russian.
- Kelletat A, Herausgeber. Hölderlin: Beiträge zu seinem Verständnis in unserem Jahrhundert. Tübingen: J. C. B. Mohr; 1961. VII, 396 S.
- Zweig S. [Hölderlin]. In: Zweig S. Sobranie sochinenii. Tom 6 [Completed works. Volume 6]. Moscow: Khudozhestvennaya literatura; 1963. p. 95–206. Russian.
- Rilke RM. Die Gedichte. 5. Auflage. Frankfurt am Main: Insel; 2014. 895 S.
- Rilke RM. Novye stikhotvoreniya. Novukh stikhotvoreniy vtoraya chast’ [New poems. New poems second part]. Bogatyryov KP, Ratgauz GI, Balashov NI, editors. Moscow: Nauka; 1977. 543 p. Russian.
- Hölderlin F. Werke und Briefe. Bände 1–2. Beißner F, Schmidt J, Herausgeber. Frankfurt am Main: Insel; 1969. 1011, [240] S.
- Scholem G. Osnovnye techeniya v evreyskoy mistike [Major trends in Jewish Mysticism]. Bartman N, Zabolotnaya NE, translators; Yaglom M, editor. Moscow: Mosty kul’tury; 2004. 510 p. Co-published by the «Gesharim» (Jerusalem). Russian.
- Beiβner F. Hölderlin: Reden und Aufsätze. Berlin: Rütten & Loening; 1961. 287 S.
- Adorno T. Parataxis. On Hölderlin’s Late Poetry. In: Adorno T. Notes to Literature. Volume 2. New York: Columbia University; 1992. p. 109–149.
Downloads
Апублікавана
Выпуск
Раздзел
License
Аўтары, публікуюцца ў дадзеным часопісе, згаджаюцца з наступным:
- Аўтары захоўваюць за сабой аўтарскія правы на працу і прадастаўляюць часопісу права першай публікацыі працы на ўмовах ліцэнзіі Creative Commons Attribution-NonCommercial. 4.0 International (CC BY-NC 4.0).
- Аўтары захоўваюць права заключаць асобныя кантрактныя дамоўленасці, якія тычацца неэксклюзіўнага распаўсюджвання версіі працы ў апублікаваным тут выглядзе (напрыклад, размяшчэнне яе ў інстытуцкім сховішчы, публікацыю ў кнізе) са спасылкай на яе арыгінальную публікацыю ў гэтым часопісе.
- Аўтары маюць права размяшчаць іх працу ў інтэрнэце (напрыклад, у інстытуцкім сховішчы або на персанальным сайце) да пачатку і падчас працэсу разгляду яе дадзеным часопісам, паколькi гэта можа прывесці да прадуктыўнага абмеркавання і большай колькасці спасылак на дадзеную працу. (Гл. The Effect of Open Access).











