Элементы мілітарызацыі ў носьбітаў атбасарскай і батайскай культур Паўночнага Казахстана
Анатацыя
Паказваецца, што пасля даместыкацыі каня ў пачатку эпохі палеаметалу ў сацыяльнай арганізацыі грамадства адбыліся значныя змены ў галіне матэрыяльнай і духоўнай культуры. З’явіліся новыя віды прылад працы, якія маглі выкарыстоўвацца ў якасці зброі. Наканечнікі коп’яў, стрэл, дроцікаў, нажы, гарпуны, молаты, боласы і іншыя артэфакты, знойдзеныя на тэрыторыі больш чым 200 помнікаў Паўночнага Казахстана, якія адносяцца да атбасарскай (7–3-е тыс. да н. э.) і батайскай (4–3-е тыс. да н. э.) культур, даюць магчымасць даследаваць формы ранняй мілітарызацыі старажытных грамадстваў. Адзначаецца, што некаторыя прылады працы маглі быць універсальнымі і выкарыстоўвацца як у гаспадарцы, так і ў ваенных сутыкненнях. Пасля даместыкацыі каня свет палеаметалу ўступіў у паласу войнаў новага пакалення, накіраваных на знішчэнне саперніка конніцай. У гэтым заключаецца прынцыповая змена характару ўзброеных канфліктаў у старажытнасці. Робіцца выснова аб тым, што калі для паляўнічых-збіральнікаў, якімі былі носьбіты атбасарскай культуры, варожыя канфлікты з’яўляліся лакальнымі, то для батайцаў яны выйшлі ўжо на міжрэгіянальны ўзровень.
Літаратура
- Baigunakov D, Sabdenova G. Some results of studying the ancient history of Kazakhstan. Procedia. Social and Behavioral Sciences. 2014;131:304–308. DOI: 10.1016/j.sbspro.2014.04.121.
- Beletskaya NP. [About the geomorphology of the North Kazakhstan region]. In: Puzyreva AA, editor. Voprosy regional’noi geografii Kazakhstana [Questions of regional geography of Kazakhstan]. Alma-Ata: Izdatel’stvo KazPI; 1983. p. 59–63. Russian.
- Zaibert V, Pleshakov A, Tyulebayev A. The Atbasar culture. Astana: Branch of the Institute of Archaeology named after A. Kh. Margulan; 2012. 352 p. Kazakh, Russian, English.
- Zdanovich GB, Ivanov IV, Khabdulina MK. [Experience in the use of paleosurface research methods in archaeology (Kara-Oba and Obaly mounds in Northern Kazakhstan)]. Sovetskaya arkheologiya. 1984;4:35-48. Russian.
- Zaibert VF. Atbasarskaya kul’tura [Atbasar culture]. Yekaterinburg: Ural Branch of the Russian Academy of Sciences; 1992. 221 p. Russian.
- Hinayat B, Isabekov K. Sajatshylyk kazaktyn dastyrli anshylygy [Traditional Kazakh hunting hut]. Alma-Ata: Almatykitap; 2007. 208 p. Kazakh.
- Dementiev VI. Osnovy okhotovedeniya [Fundamentals of hunting]. Moscow: Lesnaya promyshlennost’; 1971. 236 p. Russian.
- Dezhkin VV. Okhota i okhotnich’e khozyaistvo mira [Hunting and hunting economy of the world]. Moscow: Lesnaya promyshlennost’; 1985. 358 p. Russian.
- Kaliyeva SS, Logvin VN. Some details on problem of domestication of the horse from Tersek and Botajsk sites. Vestnik arkheologii, antropologii i etnografii [Internet]. 2011 [cited 2022 August 11];2:246-255. Available from: http://ipdn.ru/_private/a15/246-255.pdf. Russian.
- Nurushev MJ. Botaya horse and its importance in the study of Euroasian culture and the problems of Equus genus domestication. Izvestia Orenburg State Agrarian University. 2011;7:361-364. Russian.
- Lavrov SB. Lev Gumilev: sud’ba i idei [Lev Gumilev: fate and ideas]. Moscow: Iris-press; 2007. 608 p. Russian.
- Zaibert VF, Khazbulatov AR, Outram Alan, Baigunakov DS, Bekseitov GT, Nauryzbayeva EK, et al. Sakral’nye konteksty botaiskoi kul’tury [Sacred contexts of Botai culture]. Astana: Kazakh Research Institute of Culture; 2018. 380 p. Russian.
- Zaibert VF. Botaiskaya kul’tura [Botai culture]. Alma-Ata: KazAkparat; 2009. 576 p. Russian.
- Zaibert VF, Baigunakov DS, Sabdenova GE. Botai’s historical and cultural significance (for the 40th anniversary of the opening). Abay Kazakh National Pedagogical University Bulletin. Series «Historical and socio-political sciences». 2020;2(65):506–514. DOI: 10.51889/2020-2.1728-5461.34.
- Baigunakov D. From the history of the Kazakhstan’s Eneolithic study. In: Siebenberg L, editor. 2nd International scientific conference «European applied sciences: modern approaches in scientific researches». Volume 1; 2013 February 18–19; Stuttgard, Germany. Stuttgard: ORT Publishing; 2013. p. 94–96.
- Khudiakov YuS. On symbolism of arrows by Ancient and medieval Central Asian nomads. Etnograficheskoe obozrenie. 2004;1:102-111. Russian.
- Khudyakov YuS. A spear and an arrow as symbols of military and state power in Ancient and medieval nomads of Central Asia. Bulletin of the Buryat State University. 2012;7:20–26. Russian.
- Zaibert VF. [Dynamics of interaction of natural-ecological and socio-economic factors in the process of formation and development of the producing economy in the steppes of Kazakhstan]. In: Masson VM, editor. Vzaimodeistviya kochevykh kul’tur i drevnikh tsivilisatsii [Interactions of nomadic cultures and ancient civilisations]. Alma-Ata: Nauka; 1989. p. 171–179. Russian.
- Zakharov SV. On the question of the origin of the Botai culture. Vestnik arkheologii, antropologii i etnografii [Internet]. 2010 [cited 2022 August 11];1:49–58. Available from: http://ipdn.ru/_private/a12/49-58.pdf. Russian.
- Nikulina NM. Ritual hammer-axes of тне trojan тreasure «L» (the problem of dating of the archaeological complex). Vestnik drevnei istorii. 1999;2:218–228. Russian.
- Slavchev V, Baigunakov D, Sabdenova G. The Eneolithic of Kazakhstan: the history of study and the main problems. Al-Farabi Kazakh National University Journal of History. 2017;4:40–45.
Copyright (с) 2022 Часопіс Беларускага дзяржаўнага ўніверсітэта. Гісторыя

Гэты прадукт даступны па ліцэнзіі Creative Commons «Attribution-NonCommercial» («Атрыбуцыя — Некамерцыйнае выкарыстанне») 4.0 Сусветная.
Аўтары, якія публікуюцца ў гэтым часопісе, пагаджаюцца з наступным:
1. Аўтары захоўваюць за сабой аўтарскія правы на работу і перадаюць часопісу права першай публікацыі работы на ўмовах ліцэнзіі Creative Commons Attribution-NonCommercial. 4.0 International (CC BY-NC 4.0).
2. Аўтары захоўваюць права заключаць асобныя кантрактныя дамоўленасці, звязаныя з неэксклюзіўным распаўсюджаннем версіі работы ў апублікаваным тут выглядзе (напрыклад, размяшчэнне яе ў інстытуцкім сховішчы, публікацыя ў кнізе) са спасылкай на яе арыгінальную публікацыю ў гэтым часопісе.
3. Аўтары маюць права размяшчаць сваю работу ў інтэрнэце (напрыклад, у інстытуцкім сховішчы або на персанальным сайце) да і ў час працэсу разгляду яе гэтым часопісам, паколькі гэта можа прывесці да прадуктыўнага абмеркавання і большай колькасці спасылак на дадзеную работу. (Гл. The Effect of Open Access).