Элементы мілітарызацыі ў носьбітаў атбасарскай і батайскай культур Паўночнага Казахстана

  • Дасбол Сулейменавіч Байгунакаў Казахскі нацыянальны ўніверсітэт імя аль-Фарабі, пр. аль-Фарабі, 71, 050040, г. Алма-Ата, Казахстан
  • Віктар Фёдаравіч Зайберт Казахскі нацыянальны ўніверсітэт імя аль-Фарабі, пр. аль-Фарабі, 71, 050040, г. Алма-Ата, Казахстан
  • Гульміра Есбатыраўна Сабденава Казахскі нацыянальны ўніверсітэт імя аль-Фарабі, пр. аль-Фарабі, 71, 050040, г. Алма-Ата, Казахстан

Анатацыя

Паказваецца, што пасля даместыкацыі каня ў пачатку эпохі палеаметалу ў сацыяльнай арганізацыі грамадства адбыліся значныя змены ў галіне матэрыяльнай і духоўнай культуры. З’явіліся новыя віды прылад працы, якія маглі выкарыстоўвацца ў якасці зброі. Наканечнікі коп’яў, стрэл, дроцікаў, нажы, гарпуны, молаты, боласы і іншыя артэфакты, знойдзеныя на тэрыторыі больш чым 200 помнікаў Паўночнага Казахстана, якія адносяцца да атбасарскай (7–3-е тыс. да н. э.) і батайскай (4–3-е тыс. да н. э.) культур, даюць магчымасць даследаваць формы ранняй мілітарызацыі старажытных грамадстваў. Адзначаецца, што некаторыя прылады працы маглі быць універсальнымі і выкарыстоўвацца як у гаспадарцы, так і ў ваенных сутыкненнях. Пасля даместыкацыі каня свет палеаметалу ўступіў у паласу войнаў новага пакалення, накіраваных на знішчэнне саперніка конніцай. У гэтым заключаецца прынцыповая змена характару ўзброеных канфліктаў у старажытнасці. Робіцца выснова аб тым, што калі для паляўнічых-збіральнікаў, якімі былі носьбіты атбасарскай культуры, варожыя канфлікты з’яўляліся лакальнымі, то для батайцаў яны выйшлі ўжо на міжрэгіянальны ўзровень.

Біяграфіі аўтараў

Дасбол Сулейменавіч Байгунакаў, Казахскі нацыянальны ўніверсітэт імя аль-Фарабі, пр. аль-Фарабі, 71, 050040, г. Алма-Ата, Казахстан

доктар гістарычных навук, професар; дэкан гістарычнага факультэта

Віктар Фёдаравіч Зайберт, Казахскі нацыянальны ўніверсітэт імя аль-Фарабі, пр. аль-Фарабі, 71, 050040, г. Алма-Ата, Казахстан

доктар гістарычных навук, прафесар; дырэктар Навукова-даследчага інстытута "Археалогія і стэпавыя цывілізацыі"

Гульміра Есбатыраўна Сабденава, Казахскі нацыянальны ўніверсітэт імя аль-Фарабі, пр. аль-Фарабі, 71, 050040, г. Алма-Ата, Казахстан

кандыдат гістарычных навук, дацэнт; дацэнт кафедры сусветнай гісторыі, гістарыяграфіі і крыніцазнаўства

Літаратура

  1. Baigunakov D, Sabdenova G. Some results of studying the ancient history of Kazakhstan. Procedia. Social and Behavioral Sciences. 2014;131:304–308. DOI: 10.1016/j.sbspro.2014.04.121.
  2. Beletskaya NP. [About the geomorphology of the North Kazakhstan region]. In: Puzyreva AA, editor. Voprosy regional’noi geografii Kazakhstana [Questions of regional geography of Kazakhstan]. Alma-Ata: Izdatel’stvo KazPI; 1983. p. 59–63. Russian.
  3. Zaibert V, Pleshakov A, Tyulebayev A. The Atbasar culture. Astana: Branch of the Institute of Archaeology named after A. Kh. Margulan; 2012. 352 p. Kazakh, Russian, English.
  4. Zdanovich GB, Ivanov IV, Khabdulina MK. [Experience in the use of paleosurface research methods in archaeology (Kara-Oba and Obaly mounds in Northern Kazakhstan)]. Sovetskaya arkheologiya. 1984;4:35-48. Russian.
  5. Zaibert VF. Atbasarskaya kul’tura [Atbasar culture]. Yekaterinburg: Ural Branch of the Russian Academy of Sciences; 1992. 221 p. Russian.
  6. Hinayat B, Isabekov K. Sajatshylyk kazaktyn dastyrli anshylygy [Traditional Kazakh hunting hut]. Alma-Ata: Almatykitap; 2007. 208 p. Kazakh.
  7. Dementiev VI. Osnovy okhotovedeniya [Fundamentals of hunting]. Moscow: Lesnaya promyshlennost’; 1971. 236 p. Russian.
  8. Dezhkin VV. Okhota i okhotnich’e khozyaistvo mira [Hunting and hunting economy of the world]. Moscow: Lesnaya promyshlennost’; 1985. 358 p. Russian.
  9. Kaliyeva SS, Logvin VN. Some details on problem of domestication of the horse from Tersek and Botajsk sites. Vestnik arkheologii, antropologii i etnografii [Internet]. 2011 [cited 2022 August 11];2:246-255. Available from: http://ipdn.ru/_private/a15/246-255.pdf. Russian.
  10. Nurushev MJ. Botaya horse and its importance in the study of Euroasian culture and the problems of Equus genus domestication. Izvestia Orenburg State Agrarian University. 2011;7:361-364. Russian.
  11. Lavrov SB. Lev Gumilev: sud’ba i idei [Lev Gumilev: fate and ideas]. Moscow: Iris-press; 2007. 608 p. Russian.
  12. Zaibert VF, Khazbulatov AR, Outram Alan, Baigunakov DS, Bekseitov GT, Nauryzbayeva EK, et al. Sakral’nye konteksty botaiskoi kul’tury [Sacred contexts of Botai culture]. Astana: Kazakh Research Institute of Culture; 2018. 380 p. Russian.
  13. Zaibert VF. Botaiskaya kul’tura [Botai culture]. Alma-Ata: KazAkparat; 2009. 576 p. Russian.
  14. Zaibert VF, Baigunakov DS, Sabdenova GE. Botai’s historical and cultural significance (for the 40th anniversary of the opening). Abay Kazakh National Pedagogical University Bulletin. Series «Historical and socio-political sciences». 2020;2(65):506–514. DOI: 10.51889/2020-2.1728-5461.34.
  15. Baigunakov D. From the history of the Kazakhstan’s Eneolithic study. In: Siebenberg L, editor. 2nd International scientific conference «European applied sciences: modern approaches in scientific researches». Volume 1; 2013 February 18–19; Stuttgard, Germany. Stuttgard: ORT Publishing; 2013. p. 94–96.
  16. Khudiakov YuS. On symbolism of arrows by Ancient and medieval Central Asian nomads. Etnograficheskoe obozrenie. 2004;1:102-111. Russian.
  17. Khudyakov YuS. A spear and an arrow as symbols of military and state power in Ancient and medieval nomads of Central Asia. Bulletin of the Buryat State University. 2012;7:20–26. Russian.
  18. Zaibert VF. [Dynamics of interaction of natural-ecological and socio-economic factors in the process of formation and development of the producing economy in the steppes of Kazakhstan]. In: Masson VM, editor. Vzaimodeistviya kochevykh kul’tur i drevnikh tsivilisatsii [Interactions of nomadic cultures and ancient civilisations]. Alma-Ata: Nauka; 1989. p. 171–179. Russian.
  19. Zakharov SV. On the question of the origin of the Botai culture. Vestnik arkheologii, antropologii i etnografii [Internet]. 2010 [cited 2022 August 11];1:49–58. Available from: http://ipdn.ru/_private/a12/49-58.pdf. Russian.
  20. Nikulina NM. Ritual hammer-axes of тне trojan тreasure «L» (the problem of dating of the archaeological complex). Vestnik drevnei istorii. 1999;2:218–228. Russian.
  21. Slavchev V, Baigunakov D, Sabdenova G. The Eneolithic of Kazakhstan: the history of study and the main problems. Al-Farabi Kazakh National University Journal of History. 2017;4:40–45.
Апублікавана
2022-11-03
Ключавыя словы: Паўночны Казахстан, неаліт, энеаліт, паляванне, конегадоўля, канфлікт, мілітарызацыя
Як цытаваць
Байгунакаў Д. С., Зайберт В. Ф., Сабденава Г. Е. Элементы мілітарызацыі ў носьбітаў атбасарскай і батайскай культур Паўночнага Казахстана // Часопіс Беларускага дзяржаўнага ўніверсітэта. Гісторыя. 2022. 4. С. 43-52.