Этническая политика в отношении немцев в период их стихийного выселения в 1945 г. в государственной политике памяти Чешской Республики

  • Марина Александровна Лавринович Белорусский государственный университет, пр. Независимости, 4, 220030, г. Минск, Беларусь https://orcid.org/0000-0001-9182-1530

Аннотация

Рассматриваются направления государственной политики памяти в Чешской Республике, касающиеся признания и осмысления насилия со стороны чехов над немецким населением в 1945 г. и последующего чешско-немецкого примирения, ставших важным фактором дружественного и продуктивного взаимодействия Чехии и Германии в объединенной Европе. Принятие новой перспективы исторической памяти на этапе постсоциалистической трансформации было обусловлено прежде всего инициативами чешских историков и общественных деятелей по изучению проблемы насилия на завершающем этапе Второй мировой войны и последующего выселения немцев, что, в свою очередь, нашло отражение в официальной позиции президентов Чешской Республики В. Гавела и В. Клауса во время подписания чешско-немецких соглашений и деклараций, позволивших элиминировать конфликты восприятия совместного травматического прошлого у нынешних поколений чехов и немцев. Память о насилии над немецкоговорящими гражданами Чехословакии транслируется как через формирование объектов памяти (памятники, художественные фильмы), так и в рамках локальных общественных инициатив. Анализ инициатив по увековечению жертв Брненского марша смерти, предпринятый в завершающей части статьи, показывает противоречивый характер примирения в отношении памяти о послевоенном насилии в современном чешском обществе.

Биография автора

Марина Александровна Лавринович, Белорусский государственный университет, пр. Независимости, 4, 220030, г. Минск, Беларусь

аспирантка кафедры истории южных и западных славян исторического факультета.

Литература

  1. Sal’kov AP. Natsional’no-territorial’nye konflikty v Tsentral’no-Vostochnoi Evrope vo vneshnei politike SSSR (1938–1949 gg.) [National-territorial conflicts in Central and Eastern Europe in the foreign policy of the USSR (1938–1949)]. Minsk: Belarusian State University; 2019. 740 p. Russian.
  2. Houžvička V. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum; 2005. 546 s.
  3. Staněk T, von Arburg A. Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění «evakuace» německého obyvatelstva (květen až září 1945). Soudobé dějiny. 2006;3–4:321–376.
  4. Pavlíček V, Dejmek J, Weigl J. Benešovy dekrety: sborník textů. Bažantová I, Loužek M, redaktoři. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku; 2002. 183 s.
  5. Mar’ina VV. [Eviction of Germans from Czechoslovakia]. In: Mar’ina VV, editor. Natsional’naya politika v stranakh formiruyushchegosya sovetskogo bloka, 1944–1948 [National policy in the countries of the emerging Soviet bloc, 1944–1948]. Moscow: Nauka; 2004. p. 153–210. (XX vek v dokumentakh i issledovaniyakh). Russian.
  6. Mar’ina VV. [Eviction of Germans from Czechoslovakia: internationalization and implementation of the idea. 1944–1946]. Slavyanovedenie. 2003;3:18–45. Russian.
  7. Mar’ina VV. [Eviction of Germans from Czechoslovakia: the birth and modification of the idea. 1939–1943]. . 2003;1:18–42. Russian.
  8. Kretinin SV. [Mass evictions and «expulsions» of Germans from the countries of Central and Eastern Europe in 1945–1949: current approaches and the current state of discussions]. In: Ablazhei NN, Blyum A, editors. Migratsionnye posledstviya Vtoroi mirovoi voiny: etnicheskie deportatsii v SSSR i stranakh Vostochnoi Evropy. Vypusk 1 [Migration consequences of World War II: ethnic deportations in the USSR and Eastern Europe. Issue 1]. Novosibirsk: Nauka; 2012. р. 45–56. Russian.
  9. Kretinin SV. Sudetskie nemtsy: narod bez rodiny. 1918–1945 gg. [Sudeten Germans: a people without a homeland. 1918–1945]. Voronezh: Izdatel’stvo Voronezhskogo gosudarstvennogo universiteta; 2000. 320 p. Russian.
  10. Brandes D, Sundhaussen H, Troebst S, Kaiserová K, Ruchniewicz K, Myeshkov D, Editoren. Lexikon der Vertreibungen. Deportation, Zwangsaussiedlung und ethnische Säuberung im Europa des 20. Jahrhunderts. Wien: Böhlau Verlag; 2010. 801 S. Russian edition: Brandes D, Sundhaussen H, Troebst S, Kaiserová K, Ruchniewicz K, Myeshkov D, editors. Entsiklopediya izgnanii. Deportatsiya, prinuditel’noe vyselenie i etnicheskaya chistka v Evrope v XX veke. Pantina LYu, translator. Moscow: ROSSPEN; 2013. 727 p.
  11. Frommer B. National cleansing: retribution against Nazi collaborators in postwar Czechoslovakia. Cambridge: Cambridge University Press; 2005. 387 p.
  12. Paul E. Lidice – Brno – Ústí nad Labem: místa českého a německého utrpení. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku; 1990. 15 s.
  13. Kučera J. Odsunové ztráty sudetoněmeckého obyvatelstva. Problémy jejich přesného vyčíslení. Praha: Federální ministerstvo zahraničních věcí; 1992. 57 s.
  14. Hertl H, Pillwein E, Schneider H, Ziegler KW. Němci ven! Die Deutschen raus! Brněnský pochod smrti 1945: dokumentace. Praha: Dauphin; 2001. 277 s.
  15. Havel J, Kaiser V, Pustejovsky O. Stalo se v Ústí nad Labem 31. července 1945. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem; 2005. 91 s.
  16. Staněk T. Perzekuce 1945: perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu – srpnu 1945. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku; 1996. 231 s.
  17. Staněk T. Poválečné excesy v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR; 2005. 366 s.
  18. von Arburg A, Staněk T, redaktoři. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů. Díl I. Češi a Němci do roku 1945: úvod k edici. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa; 2010. 373 s.
  19. von Arburg A, Staněk T, redaktoři. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů. Díl II. Svazek 1. Duben – srpen/září 1945: «Divoký odsun» a počátky osídlování. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa; 2011. 957 s.
  20. von Arburg A, Staněk T, redaktoři. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů. Díl II. Svazek 3. Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování. Ve Středoklukách: Zdeněk Susa; 2010. 329 s.
  21. Kossert A. Chladná vlast: historie odsunutých Němců po roce 1945. Brno: Host; 2011. 473 s.
  22. Glassheim E. Očista československého pohraničí: migrace, životní prostředí a zdraví v bývalých Sudetech. Praha: Academia; 2019. 406 s.
  23. Brummer A, Konečný M. Brno účtující: průvodce městem v letech 1945–1946. Brno: Host; 2017. 158 s.
  24. Padevět J. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia; 2015. 684 s.
  25. Padevět J. Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Praha: Academia; 2016. 692 s.
  26. Mrňka J. Limity lidskosti: politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946. Praha: ÚSTR; 2019. 344 s.
  27. Kunštát M, redaktor. Česko-německé vztahy po pádu železné opony: dokumentace k česko-německým vztahům 1989–1997. Praha: Rada pro mezinárodní vztahy; 1997. 72 s.
  28. Domnitz C. Zápas o Benešovy dekrety před vstupem do Evropské unie: diskuse v Evropském parlamentu a v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v letech 2002–2003. Praha: Dokořán; 2007. 157 s.
  29. Blaive M, Mink G, redaktoři. Benešovy dekrety: budoucnost Evropy a vyrovnávání se s minulostí. Praha: CEFRES; 2003. 123 s.
  30. Klaus V. Pokusy o návrat minulosti pokraču. In: Klaus V, Weigl J, Jindrák R, Pavlíček V, Valenta A, Dejmek J, et al. Česko-německá deklarace: dvacet let poté. Praha: Institut Václava Klause; 2017. s. 11–16.
  31. Novotný L. Deklarace zklidnila česko-německé vztahy. In: Klaus V, Weigl J, Jindrák R, Pavlíček V, Valenta A, Dejmek J, et al. Česko-německá deklarace: dvacet let poté. Praha: Institut Václava Klause; 2017. s. 71–83.
  32. Komu patří omluva? Historická pravda o poválečných událostech: sborník přednášek ze stejnojmenné konference pořádané ve středu 25. května 2016 v Brně. Brno: Občanský a odborný výbor Brno, z. s.; 2016. 150 s.
Опубликован
2020-10-28
Ключевые слова: государственная политика памяти, Чешская республика, немцы в Чехословакии, Брненский марш смерти (1945 г.)
Как цитировать
Лавринович М. А. Этническая политика в отношении немцев в период их стихийного выселения в 1945 г. в государственной политике памяти Чешской Республики // Журнал Белорусского государственного университета. История. 2020. 4. СС. 48-56.