Пачатак чэшскага навуковага і публіцыстычнага інтарэсу да беларусаў, беларускай мовы і вуснай народнай творчасці

  • Пётр Калета Ліберэцкі тэхнічны ўніверсітэт, вул. Студэнцка, 1402/2, 46117, г. Ліберэц, Чэхія

Анатацыя

Разглядаецца чэшскі даследчыцкі інтарэс да беларускай праблематыкі ў перыяд з першай трэці ХІХ ст. да пачатку XX ст. Першым чэшскім дзеячам, які ўключыў у свае працы беларускую тэматыку, можна лічыць Паўла Ёзэфа Шафарыка. У другой палове ХІХ ст. рост навуковага інтарэсу да беларускіх сюжэтаў зафіксаваны ў чэшскай навукова-папулярнай перыёдыцы. Найбольшую ўвагу чэшскія даследчыкі (І. Я. Гануш, К. Я. Эрбен, П. Саботка і Я. Махал) звярталі на народную славеснасць (народныя песні, міфалогію, казкі ці прымаўкі). Асноўнай крыніцай ведаў пра Беларусь для чэшскіх экспертаў былі творы рускіх і польскіх аўтараў. У 1880-я гг. два чэхі, апанаваныя інтарэсам да славянскай праблематыкі і песеннага фальклору, упершыню наведалі тэрыторыю беларускіх губерняў. Адным з іх быў мастак і збіральнік музычнага фальклору Людвік Куба, другім – славіст і даследчык славянскага фальклору Адольф Чэрны, які двойчы наведаў беларускія землі. У чэшскай даследчай традыцыі менавіта ён стаў цэнтральнай фігурай, аўтарам матэрыялаў аб развіцці нацыянальных імкненняў беларусаў на пачатку ХХ ст., апублікаваных на старонках чэшскіх перыядычных выданняў (перш за ўсе часопісаў «Славянскі агляд» («Slovanský přehled») і «Час» («Čas»)).

Біяграфія аўтара

Пётр Калета, Ліберэцкі тэхнічны ўніверсітэт, вул. Студэнцка, 1402/2, 46117, г. Ліберэц, Чэхія

прафесар гісторыі; прафесар кафедры філасофіі факультэта прыродазнаўчых, гуманітарных і педагагічных навук

Літаратура

  1. Kolenovská D, Plavec M. Běloruská emigrace v meziválečném Československu. Studie a dokumenty. Sociopolitický aspekt. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 2017, 287 s.
  2. Hlaváček P, Kotau P. Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta; 2016, 144 s.
  3. Kolenovská D. Běloruská emigrace v Československu (1918–1938). Soudobé dějiny. 2007;14(1):78–105, 243–244.
  4. Židlický V. Příspěvek k dějinám česko-běloruské vzájemnosti. Slavia, časopis pro slovanskou filologii. 1960;2:212–234.
  5. Luptovcová J, Kuncová R. Běloruská kultura a literatura 19. a začátku 20. století v českých zemích. V: Kšicová D a kol., redaktoři. Východoslovanské literatury v českém prostředí do vzniku ČSR. Brno: Masarykova univerzita; 1997. s. 155–172.
  6. Krhoun M. Počátky běloruského národního a literárního hnutí v prvním desetiletí 20. století. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada D (řada literárněvědná). 1964;11:49–58.
  7. Plavec M. Česko-běloruské vztahy od dob nejstarších až po současnost. V: Marková M, Sahanovič H, Šybieka Z. Dějiny Běloruska. Praha: NLN; 2021. s. 240–259.
  8. Černý M. Adolf Černý jako první český překladatel novodobé běloruské literatury. Slavia, časopis pro slovanskou filologii. 2013;1–2:69–111.
  9. Černý M. Adolf Černý and the Belarusian literature. Białorutenistyka Biłostocka. 2014;6:51–68. Russian. DOI: 10.15290/bb.2014.06.04.
  10. Paul K. P. J. Šafařík – Rusíni a Bělorusové. V: Dvanáctá výroční zpráva české st. reálky v Praze VI za školní rok 1930–1931. [Praha]: Česká státní reálka v Praze VI; [1931]. s. 3–12.
  11. Sokolová F, redaktor. Francisko Skoryna v díle českých slavistů. Sborník k 500. jubileu narození významného běloruského humanisty. 1490–1990. Výběr z prací českých a slovenských slavistů a málo dostupných textů souvisejících s tímto tématem. Praha: Národní knihovna v Praze, Slovanská knihovna; 1992. 257 s.
  12. Šafárik PJ. Dejiny slovanského jazyka a literatúry všetkých nárečí. Košice: Východoslovenské vydavatelstvo; 1992. 416 s.
  13. Šafařík PJ. Sborník Muchanova. Moskva 1836, 4. IX, 262 – XXX, 14 str. Časopis Českého museum. 1837;1:127–129.
  14. Šafařík PJ. Bibliografický přehled sbírek slovanských národních písní. Časopis Českého museum. 1838;4:545–561.
  15. Šafárik PJ. Slovanský národopis. Košice: Vydavateľstvo Oriens Košice pre Univerzitu Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach; 1995. 225 s. + 1 mapa [porvé vydáno roku 1842].
  16. Francev VA. Korespondence Pavla Josefa Šafaříka. I. Vzájemné dopisy P. J. Šafaříka s ruskými učenci (1825–1861). Část I. Praha: Česká akademie věd a umění; 1927. 480 s.
  17. Havlíček Borovský K. Cizozemci v Rusích. Časopis Českého museum. 1846;1:95–132.
  18. Havlíček Borovský K. Obrazy z Rus. Epigramy a aforismy. Satiry. Kritiky a polemiky. Politické písně. Brixenské skladby. Smíšené básně. Korespondence. Praha: Československý spisovatel; 1986. 609 s.
  19. Rieger FL, redaktor. Slovník naučný. Díl I, A – Bžeduchové. Praha: Nákladem knihkupectví I. L. Kober; 1860. 1028 s.
  20. Rieger FL, redaktor. Slovník naučný. Díl VII, R – Ržew. Praha: I. L. Kober; 1868. 1220 s.
  21. Mašek JL. Evropské Rusko. Země, děje a přírodopis. Pro školu a dům. Praha: Mikuláš a Knapp v Karlíně; 1871. 106 s.
  22. Vlach J. Národové evropští. Praha: J. Otto; 1908. 202 s.
  23. Ottův Slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl XXII, Rozkošný – Schloppe. Praha: J. Otto; 1904. 1002 s.
  24. Rank J, redaktor. Příruční slovník všeobecných vědomostí. Díl I, A–J. Praha: F. Kytka; 1882. 968 s.
  25. Království polské. Moravská orlice. 1863;179:2–3.
  26. O všeslovanském jazyku. Z druhého svazku Antona S. Budiloviče «Všeslovanský jazyk». Velehrad. Orgán strany slovanské na Moravě. 1892;17:1–2.
  27. Hanuš JJ. Běloruská přísloví a pořekadla. Koleda. Kalendář na rok obyčejný. [1859];1858:86–88.
  28. Hanuš JJ. Bájeslovný kalendář slovanský čili pozůstatky pohansko-svátečných obřadův slovanských. Praha: Kober & Margraf; 1860. 264 s.
  29. Erben KJ. Slovanské bájesloví. Bechyňová V, Černý M, Kaleta P, redaktoři. Praha: Etnologický ústav AV ČR; 2009. Bájeslovná hesla z Riegrova Slovníku naučného; s. 81−170.
  30. Erben KJ. Slovanské bájesloví. Bechyňová V, Černý M, Kaleta P, redaktoři. Praha: Etnologický ústav AV ČR; 2009. Vídy čili sudice. Příspěvek k slovanskému bájesloví; s. 173−224 [porvé vydáno roku 1883].
  31. Erben KJ. Slovanské bájesloví. Bechyňová V, Černý M, Kaleta P, redaktoři. Praha: Etnologický ústav AV ČR; 2009. Abecední slovník slovanského bájesloví; s. 315−452.
  32. Erben KJ. Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Čítanka slovanská s vysvětlením slov.Praha: I. L. Kober; 1865. 386 s.
  33. Erben KJ. Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých; 1869. 258 s.
  34. Sobotka P. Ukázky ze slovanské symboliky. Květy. 1871;27:211–212, 214; continuation 31:243–244.
  35. Sobotka P. Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských. Praha: Nákladem Matice české; 1879. 344 s.
  36. Sobotka P. Ptactvo v národním podání slovanském. Světozor. 1880;35:414.
  37. [Sobotka P]. Nejsou slzy jako slzy. Světozor. 1884;15:178.
  38. Čelakovský FL. Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských. Praha: Komisi u Františka Řivnáče; 1877. 230 s.
  39. Máchal [J]H. Nákres slovanského bájesloví. Praha: F. Šimáček; 1891. 221 s.
  40. Vymazal F. Ruská poezije. Výbor z národního a umělého básnictva ruského v českých překladech. Brno: Matice moravská; 1874. 256 s.
  41. Dunovský J, Hrubý J, Jireček JK, Pokorný R, Ritschel A, sebrali. Kytice z národních písní slovanských. Praha: Fr. A. Urbánek; 1874. 199 s.
  42. Jelínek E. V. Dunin Marcinkěvič. Slovanský sborník. 1885;5:276–277.
  43. Kuba L. Oskar Kolberg, národopisec polský. Osvěta. 1888;8:733–740.
  44. Kuba L. Běloruská národní píseň. Úvahy z hudební cesty. Slovanský sborník. 1887;1:24–29; continuation 2:71–76; 3:131–138; 4:163–169.
  45. Kuba L. Cesty za slovanskou písní 1885–1929. S hudebními příklady a vlastními kresbami. 2. vydání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění; 1953. Běloruská píseň; s. 232–268.
  46. Kuba L. Cesty za slovanskou písní 1885–1929. S hudebními příklady a vlastními kresbami. Svazek prvý. Slovanský západ a východ. Praha: Slovanský ústav; 1933. Běloruská píseň; s. 231–266.
  47. Kuba L. Slovanstvo ve svých zpěvech. Sborník národních a znárodnělých (významných) písní všech slovanských národů. Kniha VI, Písně ruské. Pardubice: L. Kuba; 1885–1888. III: Písně běloruské; s. 385–402.
  48. Kuba L. Slovanstvo ve svých zpěvech. Sborník písní všech národů slovanských s původními teksty a českými překlady. Písně ruské, I. Maloruské, II. Běloruské, III. 2. vydání; Praha: Hudební Matice umělecke Besedy; 1922. II: Písně běloruské. s. 385–402.
  49. Černý A. Při čtení “Dziadův”. Světozor. 1890;7:75, 78.
  50. Černý A. Za J. Baudouinem de Courtenay. 13.III.1845 – 3.XI.1929. Praha: Nákladem vlastním; 1929. 19 s.
  51. Ďurčanský M, Skrzyński T. Dodatek k edicím listů Baudouina de Courtenay Adolfovi Černému. V: Ďurčanský M, redaktor. Slovanství a věda v 19. století. Práce z Archivu Akademie věd. Řada A, sv. 8. Praha: Archiv AV ČR; 2005. s. 227–269.
  52. Baudouin de Courtenay J. Pieśni białorusko-polskie z powiatu Sokólskiego gubernii Grodzieńskiej. Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej wydawany staraniem Komisyi Antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. 1892;16:219–238.
  53. Baudouin de Courtenay J. Dodatek do pieśni białorusko-polskich z powiatu Sokólskiego gubernii Grodzieńskiej.Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej wydawany staraniem Komisyi Antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. 1895;18:225–231.
  54. Kaleta P. Češi o Lužických Srbech. Český vědecký, publicistický a umělecký zájem o Lužické Srby v 19. století a sorabistické dílo Adolfa Černého. Praha: Masarykův ústav, Archiv AV ČR; 2006. 333 s.
  55. Černý A. Vzpomínky z Litvy a Bělorusi. Světozor. 1894;45:534–535; continuation 46:550, 552; 47:558; 48:570–571.
  56. Černý A. Pieśni białoruskie z powiatu Dziśnieńskiego.Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej wydawany staraniem Komisyi Antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. 1895;18:192–224.
  57. Polívka J. [History of Russian ethnography by A. N. Pypin. St. Petersburg 1890–1892. Sv. I–IV]. Časopis Musea Království českého. 1892;2–3:367–380. Russian.
  58. Černý A. Grodno. Národní listy. Odpolední vydání. 1897;314:1–2.
  59. Černý A. Ze slovanského světa (Běloruský časopis). Čas. 1906;327:2.
  60. Černý A. Feuilleton. [Naša dola]. Zlatá Praha. 1906–1907;3:38.
  61. Černý A. Ze slovanského světa. Čas. 1906;328:2.
  62. Černý A. Z Bělorusi. I–II. Čas. 1909;6:2–3; continuation 20:2–3.
  63. Novina A [Anton Ivanovič Luckevič]. Národní probuzení Bělorusů. Slovanský přehled. 1909;11:159–163.
  64. Černý A. Běloruské snahy národní a literární v l. 1909–10. Slovanský přehled. 1911;13:217–223, 401–416.
  65. Černý A. Běloruské snahy národní a literární v letech 1909–10. Čas. 1911;203:2–3; continuation 204:2–3; 205:2–3.
  66. Č[erný] A. Bělorusové. Slovanský přehled. 1911;13:136–137.
  67. Černý A. Běloruské snahy národní a literární. I–II. Čas. 1911;48:2–3; continuation 49:2–3.
  68. Č[erný] A. Leon Wasilewski, Litwa i Białoruś. Przeszłość, teraźniejszość, tendencje rozwojowe. Kraków (spółka nakładowa «Książka»). Str XIX. a 361. Slovanský přehled. 1912;14:479–480.
  69. Č[erný] A. Bělorusové. Slovanský přehled. 1913;16:131.
  70. Kaleta P. Masaryk and his views on the Belarusian issue after World War I. Journal of the Belarusian State University. History. 2018;3:17–22. Russian.
Апублікавана
2023-12-26
Ключавыя словы: чэхі, беларусы, адносіны, публікацыі, беларуская мова, беларускі фальклор, Адольф Чэрны
Як цытаваць
Калета П. Пачатак чэшскага навуковага і публіцыстычнага інтарэсу да беларусаў, беларускай мовы і вуснай народнай творчасці // Часопіс Беларускага дзяржаўнага ўніверсітэта. Гісторыя. 2023. 4. С. 89-102.