Начало чешского научного и публицистического интереса к белорусам, белорусскому языку и устному народному творчеству

  • Петр Калета Либерецкий технический университет, ул. Студентска, 1402/2, 46117, г. Либерец, Чехия

Аннотация

Рассматривается чешский исследовательский интерес к белорусской проблематике с первой трети XIX в. до начала XX в. Первым чешским деятелем, который включил в свои работы белорусскую тематику, можно считать Павла Йозефа Шафарика. Во второй половине XIX в. рост научного интереса к белорусским сюжетам зафиксирован в чешских научно-популярных периодических изданиях. Наибольшее внимание исследователи (И. Я. Гануш, К. Я. Эрбен, П. Соботка и Я. Махал) уделяли народной словесности (народным песням, мифологии, сказкам или пословицам). Главным источником знаний о белорусах для чешских специалистов были работы русских и польских авторов. В 1880-х гг. два чеха, движимые интересом к славянской проблематике и песенному фольклору, впервые посетили территории белорусских губерний. Одним из них был художник и собиратель музыкального фольклора Людвик Куба, другим – славист и исследователь славянского фольклора Адольф Черный, побывавший на белорусских землях дважды. В чешской исследовательской традиции именно он стал центральной фигурой, автором материалов о развитии национальных устремлений белорусов в начале XX в., опубликованных в чешских периодических изданиях (главным образом в журналах «Славянский обзор» («Slovanský přehled») и «Время» («Čas»)).

Биография автора

Петр Калета, Либерецкий технический университет, ул. Студентска, 1402/2, 46117, г. Либерец, Чехия

профессор истории; профессор кафедры философии факультета естественных, гуманитарных и педагогических наук

 

Литература

  1. Kolenovská D, Plavec M. Běloruská emigrace v meziválečném Československu. Studie a dokumenty. Sociopolitický aspekt. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum; 2017, 287 s.
  2. Hlaváček P, Kotau P. Bělorusko mimo Bělorusko. Běloruští intelektuálové v meziválečném Československu. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta; 2016, 144 s.
  3. Kolenovská D. Běloruská emigrace v Československu (1918–1938). Soudobé dějiny. 2007;14(1):78–105, 243–244.
  4. Židlický V. Příspěvek k dějinám česko-běloruské vzájemnosti. Slavia, časopis pro slovanskou filologii. 1960;2:212–234.
  5. Luptovcová J, Kuncová R. Běloruská kultura a literatura 19. a začátku 20. století v českých zemích. V: Kšicová D a kol., redaktoři. Východoslovanské literatury v českém prostředí do vzniku ČSR. Brno: Masarykova univerzita; 1997. s. 155–172.
  6. Krhoun M. Počátky běloruského národního a literárního hnutí v prvním desetiletí 20. století. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada D (řada literárněvědná). 1964;11:49–58.
  7. Plavec M. Česko-běloruské vztahy od dob nejstarších až po současnost. V: Marková M, Sahanovič H, Šybieka Z. Dějiny Běloruska. Praha: NLN; 2021. s. 240–259.
  8. Černý M. Adolf Černý jako první český překladatel novodobé běloruské literatury. Slavia, časopis pro slovanskou filologii. 2013;1–2:69–111.
  9. Černý M. Adolf Černý and the Belarusian literature. Białorutenistyka Biłostocka. 2014;6:51–68. Russian. DOI: 10.15290/bb.2014.06.04.
  10. Paul K. P. J. Šafařík – Rusíni a Bělorusové. V: Dvanáctá výroční zpráva české st. reálky v Praze VI za školní rok 1930–1931. [Praha]: Česká státní reálka v Praze VI; [1931]. s. 3–12.
  11. Sokolová F, redaktor. Francisko Skoryna v díle českých slavistů. Sborník k 500. jubileu narození významného běloruského humanisty. 1490–1990. Výběr z prací českých a slovenských slavistů a málo dostupných textů souvisejících s tímto tématem. Praha: Národní knihovna v Praze, Slovanská knihovna; 1992. 257 s.
  12. Šafárik PJ. Dejiny slovanského jazyka a literatúry všetkých nárečí. Košice: Východoslovenské vydavatelstvo; 1992. 416 s.
  13. Šafařík PJ. Sborník Muchanova. Moskva 1836, 4. IX, 262 – XXX, 14 str. Časopis Českého museum. 1837;1:127–129.
  14. Šafařík PJ. Bibliografický přehled sbírek slovanských národních písní. Časopis Českého museum. 1838;4:545–561.
  15. Šafárik PJ. Slovanský národopis. Košice: Vydavateľstvo Oriens Košice pre Univerzitu Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach; 1995. 225 s. + 1 mapa [porvé vydáno roku 1842].
  16. Francev VA. Korespondence Pavla Josefa Šafaříka. I. Vzájemné dopisy P. J. Šafaříka s ruskými učenci (1825–1861). Část I. Praha: Česká akademie věd a umění; 1927. 480 s.
  17. Havlíček Borovský K. Cizozemci v Rusích. Časopis Českého museum. 1846;1:95–132.
  18. Havlíček Borovský K. Obrazy z Rus. Epigramy a aforismy. Satiry. Kritiky a polemiky. Politické písně. Brixenské skladby. Smíšené básně. Korespondence. Praha: Československý spisovatel; 1986. 609 s.
  19. Rieger FL, redaktor. Slovník naučný. Díl I, A – Bžeduchové. Praha: Nákladem knihkupectví I. L. Kober; 1860. 1028 s.
  20. Rieger FL, redaktor. Slovník naučný. Díl VII, R – Ržew. Praha: I. L. Kober; 1868. 1220 s.
  21. Mašek JL. Evropské Rusko. Země, děje a přírodopis. Pro školu a dům. Praha: Mikuláš a Knapp v Karlíně; 1871. 106 s.
  22. Vlach J. Národové evropští. Praha: J. Otto; 1908. 202 s.
  23. Ottův Slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl XXII, Rozkošný – Schloppe. Praha: J. Otto; 1904. 1002 s.
  24. Rank J, redaktor. Příruční slovník všeobecných vědomostí. Díl I, A–J. Praha: F. Kytka; 1882. 968 s.
  25. Království polské. Moravská orlice. 1863;179:2–3.
  26. O všeslovanském jazyku. Z druhého svazku Antona S. Budiloviče «Všeslovanský jazyk». Velehrad. Orgán strany slovanské na Moravě. 1892;17:1–2.
  27. Hanuš JJ. Běloruská přísloví a pořekadla. Koleda. Kalendář na rok obyčejný. [1859];1858:86–88.
  28. Hanuš JJ. Bájeslovný kalendář slovanský čili pozůstatky pohansko-svátečných obřadův slovanských. Praha: Kober & Margraf; 1860. 264 s.
  29. Erben KJ. Slovanské bájesloví. Bechyňová V, Černý M, Kaleta P, redaktoři. Praha: Etnologický ústav AV ČR; 2009. Bájeslovná hesla z Riegrova Slovníku naučného; s. 81−170.
  30. Erben KJ. Slovanské bájesloví. Bechyňová V, Černý M, Kaleta P, redaktoři. Praha: Etnologický ústav AV ČR; 2009. Vídy čili sudice. Příspěvek k slovanskému bájesloví; s. 173−224 [porvé vydáno roku 1883].
  31. Erben KJ. Slovanské bájesloví. Bechyňová V, Černý M, Kaleta P, redaktoři. Praha: Etnologický ústav AV ČR; 2009. Abecední slovník slovanského bájesloví; s. 315−452.
  32. Erben KJ. Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Čítanka slovanská s vysvětlením slov.Praha: I. L. Kober; 1865. 386 s.
  33. Erben KJ. Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Praha: Spolek pro vydávání laciných knih českých; 1869. 258 s.
  34. Sobotka P. Ukázky ze slovanské symboliky. Květy. 1871;27:211–212, 214; continuation 31:243–244.
  35. Sobotka P. Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských. Praha: Nákladem Matice české; 1879. 344 s.
  36. Sobotka P. Ptactvo v národním podání slovanském. Světozor. 1880;35:414.
  37. [Sobotka P]. Nejsou slzy jako slzy. Světozor. 1884;15:178.
  38. Čelakovský FL. Čtení o počátcích dějin vzdělanosti a literatury národův slovanských. Praha: Komisi u Františka Řivnáče; 1877. 230 s.
  39. Máchal [J]H. Nákres slovanského bájesloví. Praha: F. Šimáček; 1891. 221 s.
  40. Vymazal F. Ruská poezije. Výbor z národního a umělého básnictva ruského v českých překladech. Brno: Matice moravská; 1874. 256 s.
  41. Dunovský J, Hrubý J, Jireček JK, Pokorný R, Ritschel A, sebrali. Kytice z národních písní slovanských. Praha: Fr. A. Urbánek; 1874. 199 s.
  42. Jelínek E. V. Dunin Marcinkěvič. Slovanský sborník. 1885;5:276–277.
  43. Kuba L. Oskar Kolberg, národopisec polský. Osvěta. 1888;8:733–740.
  44. Kuba L. Běloruská národní píseň. Úvahy z hudební cesty. Slovanský sborník. 1887;1:24–29; continuation 2:71–76; 3:131–138; 4:163–169.
  45. Kuba L. Cesty za slovanskou písní 1885–1929. S hudebními příklady a vlastními kresbami. 2. vydání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění; 1953. Běloruská píseň; s. 232–268.
  46. Kuba L. Cesty za slovanskou písní 1885–1929. S hudebními příklady a vlastními kresbami. Svazek prvý. Slovanský západ a východ. Praha: Slovanský ústav; 1933. Běloruská píseň; s. 231–266.
  47. Kuba L. Slovanstvo ve svých zpěvech. Sborník národních a znárodnělých (významných) písní všech slovanských národů. Kniha VI, Písně ruské. Pardubice: L. Kuba; 1885–1888. III: Písně běloruské; s. 385–402.
  48. Kuba L. Slovanstvo ve svých zpěvech. Sborník písní všech národů slovanských s původními teksty a českými překlady. Písně ruské, I. Maloruské, II. Běloruské, III. 2. vydání; Praha: Hudební Matice umělecke Besedy; 1922. II: Písně běloruské. s. 385–402.
  49. Černý A. Při čtení “Dziadův”. Světozor. 1890;7:75, 78.
  50. Černý A. Za J. Baudouinem de Courtenay. 13.III.1845 – 3.XI.1929. Praha: Nákladem vlastním; 1929. 19 s.
  51. Ďurčanský M, Skrzyński T. Dodatek k edicím listů Baudouina de Courtenay Adolfovi Černému. V: Ďurčanský M, redaktor. Slovanství a věda v 19. století. Práce z Archivu Akademie věd. Řada A, sv. 8. Praha: Archiv AV ČR; 2005. s. 227–269.
  52. Baudouin de Courtenay J. Pieśni białorusko-polskie z powiatu Sokólskiego gubernii Grodzieńskiej. Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej wydawany staraniem Komisyi Antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. 1892;16:219–238.
  53. Baudouin de Courtenay J. Dodatek do pieśni białorusko-polskich z powiatu Sokólskiego gubernii Grodzieńskiej.Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej wydawany staraniem Komisyi Antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. 1895;18:225–231.
  54. Kaleta P. Češi o Lužických Srbech. Český vědecký, publicistický a umělecký zájem o Lužické Srby v 19. století a sorabistické dílo Adolfa Černého. Praha: Masarykův ústav, Archiv AV ČR; 2006. 333 s.
  55. Černý A. Vzpomínky z Litvy a Bělorusi. Světozor. 1894;45:534–535; continuation 46:550, 552; 47:558; 48:570–571.
  56. Černý A. Pieśni białoruskie z powiatu Dziśnieńskiego.Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej wydawany staraniem Komisyi Antropologicznej Akademii Umiejętności w Krakowie. 1895;18:192–224.
  57. Polívka J. [History of Russian ethnography by A. N. Pypin. St. Petersburg 1890–1892. Sv. I–IV]. Časopis Musea Království českého. 1892;2–3:367–380. Russian.
  58. Černý A. Grodno. Národní listy. Odpolední vydání. 1897;314:1–2.
  59. Černý A. Ze slovanského světa (Běloruský časopis). Čas. 1906;327:2.
  60. Černý A. Feuilleton. [Naša dola]. Zlatá Praha. 1906–1907;3:38.
  61. Černý A. Ze slovanského světa. Čas. 1906;328:2.
  62. Černý A. Z Bělorusi. I–II. Čas. 1909;6:2–3; continuation 20:2–3.
  63. Novina A [Anton Ivanovič Luckevič]. Národní probuzení Bělorusů. Slovanský přehled. 1909;11:159–163.
  64. Černý A. Běloruské snahy národní a literární v l. 1909–10. Slovanský přehled. 1911;13:217–223, 401–416.
  65. Černý A. Běloruské snahy národní a literární v letech 1909–10. Čas. 1911;203:2–3; continuation 204:2–3; 205:2–3.
  66. Č[erný] A. Bělorusové. Slovanský přehled. 1911;13:136–137.
  67. Černý A. Běloruské snahy národní a literární. I–II. Čas. 1911;48:2–3; continuation 49:2–3.
  68. Č[erný] A. Leon Wasilewski, Litwa i Białoruś. Przeszłość, teraźniejszość, tendencje rozwojowe. Kraków (spółka nakładowa «Książka»). Str XIX. a 361. Slovanský přehled. 1912;14:479–480.
  69. Č[erný] A. Bělorusové. Slovanský přehled. 1913;16:131.
  70. Kaleta P. Masaryk and his views on the Belarusian issue after World War I. Journal of the Belarusian State University. History. 2018;3:17–22. Russian.
Опубликован
2023-12-26
Ключевые слова: чехи, белорусы, отношения, публикации, белорусский язык, белорусский фольклор, Адольф Черный
Как цитировать
Калета П. Начало чешского научного и публицистического интереса к белорусам, белорусскому языку и устному народному творчеству // Журнал Белорусского государственного университета. История. 2023. 4. СС. 89-102.